úterý 23. října 2007

Zahájení léčby

Když už se můj krevní obraz neměnil 14 dní, tak mi začala léčba. Imunosupresivní terapie, tak se to myslím jmenuje. Znamená to, že mi tato léčba vymlátí skoro na nulu bílé krvinky a pak se čeká co se bude dít. Kostní dřeň by se měla během 5 až 8 týdnů rozběhnout a zase normálně fungovat. Šance úspěšnosti byla 2:1.
Kvůli této léčbě mi dali kanylu. Bála jsem se toho. Naštěstí mi kanylu zaváděl docent Žák. U klíční kosti se to umrtví a potom se tam zavádí kanyla. Měla jsem špatný úhel hlavy, tak mě to šimralo v krku. Takže se musel zase kousek vrátit, já natočit hlavu a pak už to šlo jako po másle. Když už to tam bylo zasunuté, tak se udělalo EKG. Podle toho zjistili, jestli kanyla není moc hluboko zavedená. Pokud ano, tak jí povytáhnou a udělá se znovu EKG. Není to nic hrozného. Výhoda hlavně je ta, že kanyla vydrží 2-4 týdny. Ne 5 dnů jako flexila do ruky. Ze začátku jsem si myslela, jak mi to bude vadit při spaní. Ale teď můžu říct, že je to bezvadná věc.
Při zahájení léčby, mě museli dát na monitor. Pět koleček nalepených na prsou a další šňůry. Když jsem šla na záchod, tak jsem se musela odpojit. Okamžitě to začalo pípat. Hroznej zvuk. To trvalo ale jen asi dva nebo tři dny. Přesně už si to nepamatuji. Pořád kolem mě sestřičky říkali, že každý to snáší jinak. Vůbec jsem nevěděla o co jde. Jen docent Žák říkal, že si myslí, že to budu snášet dobře. "O čem to pořád mluví?" říkala jsem si. První den byl za mnou a nic se nedělo. Druhý a pořád nic. Další a další a pořád nic. Teď už vím, že to co jsem měla čekat je zvracení, průjem a podobné věci. Defakto je to asi něco jako chemoterapie. Dokud se s tím člověk sám nesetká, tak nemá ani tušení.
Když jsem chodila po chodbě, tak jsem viděla, že jsou tam všichni úplně bez síly a hlavně bez vlasů. Připadala jsem si tam až trapně, za ty svoje dlouhý vlasy. Museli si asi říkat: "Co tu dělá?" V té době tam ležela jedna holčina, která byla Jirkova sousedka. Vždycky jsem jí pozdravovala přes paní uklizečku Marcelku. Nemohli jsme se totiž navštěvovat. Ani na chodbě jsme se nesměli potkat.

Žádné komentáře:

Okomentovat