První den po porodu

Noc utekla tak nějak normálně. Na chvilku jsem vždycky usnula a pak zase koukala po místnosti. V noci tam přivezli nějakou maminu a strašně naříkala. Sestřička se jí snažila vysvětlit, že všichni okolo spí, tak aby se zklidnila. Po určté době jsme vždycky dostávali něco na bolest. Ráno začala hygiena. Sestřička donesla lavor s vodou a my se museli umýt žinkou a vyčistit si zuby. Sednout si, pro mě bylo něco hrozného. Ani né tak kvůli mojí prdýlce, ale musela jsem zatnout břišní svaly, abych se posadila. Uf, to byla práce :-).

Byla to pro mě úleva, že mám porod za sebou. Teď jsem si naplánovala, že během 14ti dnů budu doma. Prostě jsem doufala, že se po porodu můj krevní obraz zase srovná. Ráno mi ale z krevního obrazu zjistili, že mám pouze 0,65 bílých krvinek. Volali na hematologii. Řekli jim, že mě musí dát na samostatný pokoj. Na JIPce nás bylo totiž asi osm a mohla bych tam lehce něco chytnout. Na porodnici ale neměli samostatný pokoj. Z hematologie z transplantačního oddělení někdo odcházel, a tak se domluvili, že si mě vezmou.

Volala jsem Jirkovi, jestli už se byli kouknout s jeho mamkou za Tomáškem. Byli a zrovna se chystali za mnou. Poslala jsem je tedy na hematologii na šesté patro. Sanitka už pro mě jela. Na poslední chvíli jsem se ptala doktorky, jestli mi někdo řekne něco o odstříkávání mateřského mléka. Divila se, že vůbec chci odstříkávat, že prej to nemá cenu. já ale chtěla. Ukázala mi jen jak na to a mohla sem vyrazit.

Přelézt z postele na lehátko do sanity, tak to byl další bojový úkol. Ale zvládli jsme to a dojeli na hematologii. Na chodbě už tam na mě čekal Jirka se svojí mamkou. Jirka se hrozně rozplíval, jak je Tomášek krásnej a že je i velikej. No prostě kouzelnej. Vyfotil ho na mobil. To bylo poprvé, kdy jsem viděla Tomáška. Chvíli jsme si povídali a pak už si mě museli vzít na příjem.