Měla jsem nasazených hodně antibiotik, preventivně. Taky jsem dostávala do kapačky vitamíny. Za celý den mi toho přes žíly šlo docela dost. Všechny ty přístroje a pytlíky jsem měla na stojanu. Od něj vedla prodlužka do zásuvky. Na tu dobu co jsem tam byla, to byl můj nerozlučný kamarád :-). Do sprchy, na záchod i na procházky po chodbě.
Asi tak pátý den po porodu mě začala bolet pravá bradavka. Sestřička mi říkala, že i přes tu bolest to musím zvládnout a pak už to bude dobrý. Jenže to bylo horší. Zavolala tedy na porodnici, aby mi poradili. Ještě ten den tam za mnou přišla nějaká paní a donesla mi odsávačky, abych to zkusila s nimi. Jedno prso šlo nádherně s odsávačkou a to druhé prostě vůbec. Když už bylo týden po porodu a můj krevní obraz se stále neměnil, tak jsem se rozhodla, že přestanu odstříkávat. Neměla jsem na to všechno sílu. I když jsem si hrozně přála svoje miminko jednou kojit co nejdéle, hlavně kvůli tomu, aby bylo zdravé. Zavolala jsem sestřičku, že s tím končím. Po chvilce přišla s obvazama a stáhla mi prsa. Měla jsem to jako korzet. Ale asi tak za tři dny byl klid. Veliký prsa jsem si užila jen týden :-). Teď to jsou, jak říká manžel: "Pes honící uši." :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat