Této budově kde leží jenom tuberáci, se tam říká Maliňák. Byl to asi ten nejstarší dům, co tam je. V přízemí leží ty nemohoucí staří lidé. Tím jak měli otevřené dveře na chodbu, bylo hrozně slyšet to jejich chrchlání. Bylo to až nepříjemné. V prvním patře jsou ty soběstační, mezi nimi i já :-). Sociálky tam byli hrozné. V prvním patře jeden dámský a jeden pánský záchod a to samé v prvním patře. Na pokoji, kde jsem ležela, byli tři postele. Jedna byla už obsazená. Paní tam ale nebyla, užívala si pohodičky doma. Do nočního stolku jsem si nic ani nedala, štítila jsem se. Všechno jsem raději měla ve skříni, ta vypadala o něco lépe. Na fotkách sami vidíte, že to tam vypadalo jako za doby válečné.
Když jsem se chtěla jít vysprchovat, tak jsem musela do sklepa, kde byla umývárna. Na jedné straně dvě vydlážděné sprchy zakryté starou plentou. Když jsem se tam sprchovala, štítila jsem se dotknout i té plenty. Na druhé straně několik umyvadel, na další vana. Bylo tam pověšené prádlo na sušáku a i pračka. Nevím, asi jsem už moc vymazléná z té fakultky. Ale pod pojmem infekční, si rozhodnětohle nepředstavuju.
Co se mi tam ale hrozně líbilo, bylo prostředí. Krásný park, kde jsem se procházela a přemýšlela. Čerpala jsem zde energii na další dny. V té době bylo i krásné počasí. Když jsem seděla venku na lavičce, tak jsem tam často viděla veverky. Bylo jich tam hrozně moc a vůbec se nebáli.
Verčo, jde z toho mráz po zádech... netrpělivě čekám na další pokračování, snad to všechno dobře dopadlo. tomu se říká očistec na zemi...:-(
OdpovědětVymazatMMCH - ta hudba se k tomu nějak moc hodí, tak moc, že mám pocit, že to prožívám s tebou.
Hlavně ten refrén mě bere, barva hlasu...