Dárce

Už bylo tak nějak jasné, že léčba nezabrala. Docent Žák pro mě sice už v létě našel dárce, ale ten nepřipadal v úvahu. Dal si totiž piercing a to pak je na půl roku vyřazen z registru. Byl to muž, kterému bylo v té době 39 let.

Měla jsem ale hrozně veliké štěstí. Z Německa se ozvali, že mají pro mě dva dárce. Myslím si, že to byli sestry. Protože obě se mnou byli shodné na 100%. Jedna z nich měla dokonce i stejnou krevní skupinu, takže se ozvali té. Krevní skupina je jinak to poslední na co se kouká. Nejdůležitější jsou genetické body. Teď jsem někde v časopise četla, že hledat pro někoho dárce, je horší, než hledat jehlu v kupce sena. Docela mě to překvapilo. A hlavně utvrdilo v tom, že jsem měla opravdu veliké štěstí.

Nastalo hrozně dlouhé čekání. Dárci se dělali testy snad na všechno. Museli jí prolézt skrz na skrz. Takže jsem byla nervózní z toho, že jsem měla strach, aby bylo vše v pořádku. Naštěstí bylo. Když se vědělo, že je vše v pořádku, tak docent Žák navrhl tři termíny pro dárce, kdy by mohl jít darovat. A jeden z nich si musí vybrat. Do té doby jsem ani nevěděla, že se to takhle dělá. Od sestřičky jsem věděla že termíny jsou 13.12.2007, 21.12.2007 a 3.1.2008. Moc jsem si přála aby to byl ten první. I když datum 13. mě děsil. Dárce si vybral ten prostřední.