Zrušení svatby

Během tohoto týdne jsem si zašla ke svému obvodnímu lékaři kvůli hemeroidům. Jirka si ze mě dělal srandu: "vždyť ty ani nedojdeš k oltáři a ani to ANO neřekneš." Skrz hemeroidy jsem nemohla chodit a kvůli bolákům v puse jsem nemohla ani jíst a mluvit. Bylo to hrozný. Ale brala jsem to tak, že je to naplánovaný a chtěla jsem aby se dítě jmenovalo po otci. Šila jsem si postupně své svatební šaty.

V úterý jsme opět jeli na hematologii do Hradce. Destičky mi zase museli dodat. A pan doktor Široký mě poslal na stomatologii, aby mi koukli na ty boláky. Tam na mě koukal i nějaký docent. Ústní vodu mi nedoporučil. Je v tom alkohol a jako těhotná bych to tedy neměla. Měla jsem nadále používat tu vodu, co mi doporučila ta slečna v neděli. A na recept mi napsali mastičku, která by mi měla ty boláky alespoň trochu znecitlivět, abych se mohla najíst. Během těch 14ti dnů jsem zhubla dvě kila. Opět jsme vyrazili domů.

Svatba se blížila a mě pořád bylo hůř a hůř. Byl čtvrtek a já neměla ušité šaty, neměla jsem na to sílu. A hlavně tu sílu u toho sedět:-). V pátek už jsem si ráno naměřila 38 stupňů. Hned jsem volala do Hradce na ambulanci. Pan doktor chtěl, abych hnedka přijela. Snažila jsem se ho přemluvit, že to do zítra vydržím. Přeci jsem měla svatbu a rušit jsem jí nechtěla. Domluvili jsme se, že ještě zavolám. S Jirkou jsme jeli na nákup. Vrátili jsme se a moje teplota byla zase o něco vyšší. Sedla jsem si na postel a přemýšlela. "Co teď?" Volala jsem opět na hematologii, aby mi tam zarezervovali místo. Původně jsem si myslela, že po obřadu pojedu hned do nemocnice, ale nevydržela bych to. A taky bych si to vůbec neužila. Tak jsem si zabalila věci a jeli jsme na radnici zrušit obřad, do květinářství kytky,do restaurace oběd a do obchodu zákusky. Jenže ty jsme si měli vzít už ten den. Bylo kvůli tomu haló, ale nakonec jsme si je nemuseli kupovat. Nevím, co by Jirka dělal se třiceti zákusky :-).