Další týden

Zařizovali jsme si svatbu, jen malou. Obřad, pozvat nejbližší na oběd a domů. Termín už jsme měli 15.9.2007. Šaty jsem si chtěla ušít sama, jen obyčejné na ramínkách. Hlavně aby mi byli přes ten můj pupík :-). Říká se ale, že si na sebe žena nesmí šít svatební šaty, že to přináší smůlu. Mezi těmito kontrolami se mi začali dělat boláky v puse. Nechtělo se mi vůbec jíst, protože to bolelo. Pomalinku jsem začala i hubnout, ale ne naštěstí moc. Uklidňovala jsem se tím, že první si vezme drobeček co chce a pak teprve mé tělo.

Na kontrole jsem byla naposledy to úterý. A podle doktora to vydržím do dalšího úterý. Jenže v neděli ráno jsem vstala a pořád mi tekla krev z nosu. Jen malinko, ale nedařilo se mi to zastavit. Volala jsem do Hradce, a tam mi řekli, abych raději přijela. Sedli jsme hned s Jirkou do auta a jeli. V Hradci byl pan doktor Radocha. Odebrali mi krev kvůli krevnímu obrazu. Asi po dvaceti minutách přišel, že mám jen 9 destiček. Znamenalo to, že se musí zavolat dárci aby přijel, odebrat mu destičky a pak je ještě kvůli mě opravit. Naštěstí je pro mne sehnali dřív. Postěžovala jsem si taky na ty boláky v puse. Jestli by mi nemohl něco poradit. Po chvilce se tam objevila nějaká slečna, která pracuje na stomatologii a koukla na to. Poradila mi, abych si koupila Corsodyl(nebo tak nějak se to jmenovalo). Každopádně jsem po čase zjistila, že je to super věc. Po vykapání destiček jsme frčeli domů.