pátek 9. listopadu 2007

Svatba

Den začínal jako každý jiný. Sestřičky už si ze mě od rána utahovali :-). Jedna doma dokonce upekla svatební koláčky. Celý talíř jsem dostala na pokoj. To byla mňamka.
Asi hodinku před obřadem přišla sanitářka se sestřičkou a zeptali se mě, jestli nechci nalíčit a učesat. Nějak jsem to neřešila, takže jsem si namalovala jen řasy.
Obřad začínal o půl jedenácté. Asi v jedenáct přivezl Jirka zákusky. Objednala jsem je u švagrový a to padesát kousků. Aby si tam personál pěkně osladil život:-). Otočil se a hned jel pro matrikářku a oddávajícího.
Sestřičky mezitím upravovali jejich oddechovou místnost. To už jsem byla nervózní. Seděla jsem na posteli a čekala. Slyšela jsem zvonek. Jirka už přijel. Viděla jsem přes dveře, jak si oblékají zelený mundůr a dávají si roušky přes ústa. Přišlo mi to hrozně směšný. "Asi by bylo lepší abych měla roušku jen já ." říkala jsem si. Takhle to vypadalo, že všichni kromě mě, budou mít ústenku:-). Najednou jsem slyšela jak už se pro mě řítí sestřička a sanitářka. , , na, , ...... Zpívali si svatební pochod :-). Děsně jsem se tomu smála. Sestřička mě odpojila od stojanu a mohli jsme razit. přišla jsem jako poslední. Docent Žák řekl, aby si všichni sundali ústenky. Takže jsme všichni vypadali normálně:-), teda skoro. Sanitářka mi do ruky dala kytku. Mimochodem je to umělohmotná, protože jsem nemohla mít normální. Osprchovali jí, vydezinfikovali a na záchodě vzali ten zelený ubrousek na ruce a zabalili kytku do něj :-).
Tak a teď už sem si sedla. Jak jsem si sedala opatrně na kraj, tak jsem málem s tím křesílkem přepadla. Svědci to křesílko museli chytnout. Oddávající řekl tu předmluvu, nebo jak se tomu říká a pak už jsme si řekli ano. Přípitek jsme neměli. Říkala jsem si, že já ani Jirka pít nemůžeme a že ostatní jsou v práci a ty taky pít nemohou. Sranda byla, když jsme si dávali prstýnky. Jak jsem byla zavodněná a opuchlá, tak se Jirkovi nedařilo nasadit mi prstýnek. Docent Žák řekl: "Jen si ho užij, za chvíli ho sundáš:-)" Jakmile mělo dojít na polibek, tak to Jirka odmítnul mi ho dát. To abych něco nechytla. Docent Žák to povolil, ale stejně se mu do toho nechtělo. No bylo to prostě bezvadný.
Fotky nám dělala nemocniční fotografka. Udělala nám i hezké album. Dostali jsme to jako svatební dar. A i jako dárek jsme dostali to, že Jirka mohl ke mě na pokoj na chvilku. To mě taky potěšilo.

Žádné komentáře:

Okomentovat