Čekání

Období po svatbě už se u mě v nemocnici nic zvláštního nedělo. Pořád jen čekání na to, jestli se zlepší můj krevní obraz. Ten se ale neměnil.

Pamatuji si, že jsem se snažila omezit hladinu opiátů. Povedlo se mi to ze 3ml/hod. na 1,3ml/hod. Jenže pak mě začali hrozně bolet kolena. Sestřička mi postupně přidávala, ale ono se to nezlepšilo. Když už jsem byla zase na 3ml/hod., tak zavolala doktora. Ten mi napsal něco proti bolesti do pytlíku, to už mi pomohlo. Budete se asi divit, ale měla jsem radost z toho, že mě ty kolena bolí. Když totiž začíná kostní dřeň fungovat, tak bolejí hodně kosti. U každého jiné. Ale byl to planný poplach.

Jednou když byla velká vizita řekl profesor Malý: "Koukám, že zlepšení je o sto procent." Udělalo mi to hroznou radost a ptala jsem se kolik teda mám bílých krvinek. Jenže to zlepšení znamenalo, že mi vyrostli z 0,1 na 0,2. Vím, že jsem se dostala jen na 0,26 leukocitů a pak už se to nehlo. S tím se ale normálně žít nedá. Zdraví člověk jich má 3,9 až 6 nebo tak nějak.